
Pozvánka na Drakiádu

pobočný spolek, evidenční číslo 56

Fráze „Vy jste tupá, odporná, deprivovaná hovada!“ pochází z pera Divadla Járy Cimrmana.
Leteckému modelářství se věnuji přes 60 let, řadu let dělám předsedu Modelklubu Mělník.Chtěl bych Vás seznámit s případem, který se udál tuto sobotu 30. 5. na našem letišti u obce Jelenice.
Plochu máme asi 15 let pronajatou od místního zemědělce. V sobotu 30.5. jsme pořádali soutěž v kategorii F3K a v neděli 31. 5. RCVS. Na soutěže jezdí pravidelně modeláři skoro z celé republiky třeba již v pátek a stanují až do neděle protože létají obě kategorie. Po skončení sobotní soutěže do druhého dne tentokrát zůstali jenom dva brňáci. Asi v 18,30 přijela rodinka – nejdříve matka a jeden syn, oba na kole. Za chvíli asi 40 letý otec a druhý syn, oba na motorkách. Oba dva synové ve věku asi 12 a 14 let začali jezdit po ploše letiště. Jeden modelář je upozornil, že po letišti se nesmí jezdit. Otec s nadávkami udeřil dotyčného do obličeje až upadl. Druhý modelář ho vyfotografoval, otec s nadávkami a pod pohrůžkou zabití ho donutil záznam vymazat, přidala se nadávkami manželka, že kde se to děti mají naučit. Otec zakázal zavolat policii, že je s nimi kamarád a odjeli k vesnici Jelenice. Modeláři mě ihned informovali, přijel jsem na letiště, přijel i majitel pozemku, zavolali jsme policii k vyšetření a provedení zápisu. Toto není jediný incident z řad některých místních občanů, kteří si myslí, že na soukromém travnatém pozemku si mohou dělat co chtějí. Například začátkem května si z letiště někdo udělal autokrosovou dráhu (rozježdění – odhad policie 20 – 25.000,- Kč). Jednání se starostou obce nevede k žádným výsledkům. Rád bych věděl, zda se něco podobného děje i na jiných modelářských plochách a jak se s tím vypořádáváte. Poraďte nám.
Jan Zelenka, Modelklub Mělník
(pozn. editora: i smazané soubory se dají na úložišti obnovit pomocí vhodného software. Doplnit tento příspěvek fotkou zmíněných „hovádek“ by byl povedený kousek)
Na 1. ledna se ve všech klubech scházejí členové na novoroční polétání. Jinak tomu nebylo ani v našem klubu. Počasí sice příliš nepřálo, ale létat se dalo. Po obědě jsme se sešli na letišti a všichni jsme absolvovali alespoň jeden let s modely. Kromě Donalda byly všechny modely z EPP. Foukalo kolmo na letiště a ruce rychle mrzly. I přesto jsme si to všichni užili. Po létání následovala káva, teplý čaj a vánoční cukroví u předsedy klubu doma.

Po roce jsme se opět sešli v hale na našem klubovém polétání. Tentokrát nás sice nebylo mnoho, ale alespoň zbylo víc prostoru pro létání. O karamboly samozřejmě nebyla nouze – jedno letadlo skončilo zavěšené v síti u oken a pár vrtulí to také odneslo. Hlavní ale je, že jsme si to všichni skvěle užili!